Sovice sněžní je svou stavbou těla skvěle přizpůsobena životu v oblastech s chladnějším klimatem.

Má mohutné tělo porostlé hustým peřím, kulatou hlavu s čistě bílým obličejem, velkýma, žlutýma

očima a černým, zahnutým zobákem, poměrně dlouhý ocas a hustě porostlé končetiny s dlouhými a z

ahnutými drápy. Mezi pohlavími je mírně vyvinut pohlavní dimorfismus. Samec

 je výrazně menší než samice, má sněhově bílé opeření a oproti samici, která je hustě černě skvrnitá,

má skvrnění téměř minimální. Mladí jedinci jsou zbarveni stejně jako dospělé samice.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Sovice sněžní patří mezi typické obyvatele cirkumpolárních oblastí. Nejhojněji se vyskytuje v tundrách a 

velkých planinách v severní části Evropy, Asie, Grónskaa Kanady. Je částečně tažná, většina populací

na zimu migruje do jižnějších oblastí, nejčastěji do Texasu, Gruzie, jižního Ruska, severní Číny,

případně až doKaribiku. Zřídkakdy se zatoulá i na území České republiky.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Sovice sněžní při lovu

Sovice sněžní je v zimě aktivní za svítání a soumraku,

s příchodem léta přechází spíše na denní aktivitu.

Živí se především malými hlodavci, nejčastěji l

umíky sibiřskými, při příliš nepříznivých podmínkách,

kdy je výrazný nedostatek hlavní potravní složky,

loví i jiné savce nebo menší až středně velké ptáky.

Svou kořist vyhlíží za letu, případně z nízké

pozorovatelny, např. ze skalky nebo spadlých větví,

kde je díky svému bílému zbarvení s černými skvrnami

skvěle zamaskována, a následně se na ni vrhá přímým

výpadem a uchopí ji do svých mohutných drápů, které

ji téměř okamžitě usmrtí. Na hnízdící jedince připadá jeden až dva lumíci na den, rodiče s odrostlými mláďaty

mohou pozřít i více jak 1300 lumíků, z čehož plyne, že je na ně přísné vázaná a jejich pokles by zcela jistě

znamenal i pokles volně žijících sovic sněžných.^[1]

Hnízdí na zemi a k hnízdění vybírá oblasti s dobrou viditelností, dostatečnou hojností potravy a s menším

množstvímsněhu. Jako hnízdo používá jen mělkou prohlubeninu, občas však využívá i opuštěná hnízda orlů.

V květnu snáší 5 až 14 vajec, na kterých sedí samice zhruba 70 dní, samec ji přitom obstarává potravu.

Mláďata jsou po narození čistě bílá, později šedá a jejich rodiče je velice agresivně brání

před menšími i většími predátory, kteří se na nebezpečnou vzdálenost přiblíží ke hnízdu.